Probiotika a imunitní systém

Zrecenzoval/a Lamia A Kader, MD
jaký je nejlepší zdroj probiotik pro děti

Pandemie koronaviru vedla k masivnímu nárůstu prodeje a zájmu o doplňky stravy na posílení imunity, vitamíny a probiotika. Lidé se snaží posílit svůj imunitní systém v naději, že budou dostatečně silní a zdraví, aby mohli s virem bojovat. Ale mohou probiotika skutečně pomoci našemu imunitnímu systému? Pojďme to zjistit! 

Probiotika a imunitní systém 

Když se snažíme chránit před koronavirem (nebo jakýmkoli jiným virem), je kromě osobních opatření, která přijmeme, abychom se vyhnuli expozici, důležité také posílit naši imunitu. Zde mohou probiotika pomoci hned několika způsoby. 

Co přesně jsou probiotika? 

Všichni víme o probiotikách v potravinách a že zlepšují naše střevní zdraví, ale co přesně jsou? 

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které jsou známé svými zdravotními účinky na hostitele (tedy na nás). Pravidelná konzumace potravin bohatých na probiotika může pomoci udržet pozitivní rovnováhu ve střevní mikroflóře (1). Bylo zjištěno, že probiotika zvyšují naši přirozenou imunitu a upravují zánět vyvolaný patogenem (2). 

Kromě toho existuje studie, která uvádí prospěšnou roli probiotik proti virové infekci. Podle studie z roku 2011 snižuje příjem probiotik riziko vzniku běžných infekcí nachlazení (3). Konkrétně suplementace probiotiky po dobu 12 týdnů vedla ke snížení rizika epizod nachlazení, počtu dní s příznaky, frekvence a závažnosti příznaků a imunitní odpovědi při infekcích nachlazení. 

Jak mohou probiotika posílit náš imunitní systém? 

Na souvislost mezi příjmem probiotik a imunitním systémem nedávno upozornil přehled z roku 2019. Studie dospěla k závěru, že probiotické bakterie zlepšují náš imunitní systém prostřednictvím aktivace více imunitních mechanismů jak ve střevě, tak ve vzdálených místech (4). 

Podobné výsledky přinesl i další přehled, který se zabýval vlivem probiotik na regulaci imunitního systému u lidí. Tento přehled zdůraznil, že použití probiotik nás může chránit před infekcí a stimulovat imunitní reakci (5). 

Další studie ukázala význam probiotik v potenciální roli při dodávání vakcíny, což může posílit účinky očkování (6).  

obrázek k článku o probiotikách a imunitním systému - dívka pracující z domova

Méně cvičení – méně ovoce a zeleniny = více stresu 

Karanténa vede ke zvýšenému stresu, nedostatku fyzické aktivity a snížené konzumaci čerstvého ovoce a zeleniny. Podle studie z roku 2017 zvýšila suplementace probiotiky systémovou imunitní odpověď a chránila před infekcí. Naznačila, že užívání probiotik může potenciálně minimalizovat poškození způsobená stresovými situacemi, jako je ta, které čelíme nyní (7). 

Sedět celý den není pro většinu z nás neobvyklé. Málo chodíme pěšky a naše fyzická aktivita je omezená. Bylo prokázáno, že mírná fyzická aktivita nebo mírně regulovaný trénink posilují imunitní funkce (8). Výzkum navíc prokázal, že akutní cvičení působí na imunitní systém jako adjuvantní faktor, který vede ke zlepšení obranyschopnosti. Kromě toho existuje inverzní vztah mezi tréninkem cvičení a rizikem onemocnění (9). 

Současně zvýšený příjem ovoce a zeleniny vede ke zlepšení imunitní funkce (10). Vládou stanovená pravidla, která nutí lidi zůstávat doma, a strach z nákazy koronavirem však snižují šance na kvalitní potraviny a možnost pravidelně nakupovat čerstvé ovoce a zeleninu.  

Studie, které zkoumaly souvislost mezi příjmem ovoce a zeleniny u pacientů s astmatem, navíc prokázaly ochranný účinek proti systémovému zánětu nebo zánětu dýchacích cest (11). 

příjem vlákniny z ovesných vloček může léčit zácpu

Probiotika a jejich vliv na léčbu zácpy 

Výzkum ukazuje, že příjem vlákniny může samozřejmě zvýšit frekvenci stolice u pacientů se zácpou (12). Fyzická aktivita a cvičení nám také mohou pomoci mít normální funkci střev. Navíc psychologický stres, který většina lidí zažívá během pandemie, je již dlouho známo, a to jak klinicky, tak experimentálně, že způsobuje dysfunkci střev (13).  

Kromě toho byla zácpa významně vyšší u dětí vystavených stresovým životním událostem (14). Všechny tyto faktory dokazují, že uvíznutí v karanténě může výrazně ovlivnit normální funkci našich střev a vést k zácpě.  

Probiotika mohou zlepšit celou dobu průchodu střev, frekvenci stolice a konzistenci stolice, přičemž analýza podskupin naznačuje příznivé účinky zejména B. lactis (15). Existuje také výzkum, který ukazuje, že probiotika zvyšují počet týdenních pohybů střev o 1,3 krát a změkčují stolici, což usnadňuje jejich průchod (16). Další studie ukázala, že 70 % pacientů užívajících probiotika bylo spokojeno s jejich symptomatickou úlevou od frekvence pohybu střev (17). 

Shrnutí 

Uvíznutí doma má vliv nejen na naše emoce, ale i na naše celkové zdraví. Většina lidí se snaží posílit svůj imunitní systém tím, že dostává vitamínové doplňky. 

Je vědecky prokázáno, že probiotika posilují náš imunitní systém a že jsou v dnešní době nezbytností. Tyto mikroorganismy nám mohou pomoci překonat jakoukoli dysfunkci střev způsobenou nečinností, stresem a sníženým příjmem ovoce a zeleniny. Navíc existují důkazy, že prebiotika mohou zlepšit váš imunitní systém zvýšením populace ochranných mikroorganismů (18). 

S tím, co bylo řečeno, doporučujeme vám podívat se na náš doplněk probiotik a prebiotik pro dospělé, protože může pomoci vašemu tělu správně fungovat a budovat imunitu. 

Reference

(1) Kim, D., Yoo, S. and Kim, W., 2016. Gut microbiota in autoimmunity: potential for clinical applications. Archives of Pharmacal Research, 39(11), pp.1565-1576.

(2) Yan, F. and Polk, D., 2011. Probiotics and immune health. Current Opinion in Gastroenterology, 27(6), pp.496-501.

(3) Berggren, A., Lazou Ahrén, I., Larsson, N. and Önning, G., 2010. Randomised, double-blind and placebo-controlled study using new probiotic lactobacilli for strengthening the body immune defence against viral infections. European Journal of Nutrition, 50(3), pp.203-210.

(4) Maldonado Galdeano, C., Cazorla, S., Lemme Dumit, J., Vélez, E. and Perdigón, G., 2019. Beneficial Effects of Probiotic Consumption on the Immune System. Annals of Nutrition and Metabolism, 74(2), pp.115-124.

(5) Ganjbakhsh SE, Rezaee P. The effect of probiotics on immune system. J Bacteriol Mycol Open Access. 2017;5(4):319‒320.

(6) Marieta Georgieva, Kaloyan Georgiev and Peter Dobromirov (November 18th 2015). Probiotics and Immunity, Immunopathology and Immunomodulation, Krassimir Metodiev, IntechOpen, DOI: 10.5772/61337. Available from: https://www.intechopen.com/books/immunopathology-and-immunomodulation/probiotics-and-immunity

(7) Martin Manuel, P., Elena, B., Carolina, M. and Gabriela, P., 2017. Oral probiotics supplementation can stimulate the immune system in a stress process. Journal of Nutrition & Intermediary Metabolism, 8, pp.29-40

(8) Romeo, J., Wärnberg, J., Pozo, T. and Marcos, A., 2010. Physical activity, immunity and infection. Proceedings of the Nutrition Society, 69(3), pp.390-399.

(9) Nieman, D. and Wentz, L., 2019. The compelling link between physical activity and the body’s defense system. Journal of Sport and Health Science, 8(3), pp.201-217.

(10) Gibson, A., Edgar, J., Neville, C., Gilchrist, S., McKinley, M., Patterson, C., Young, I. and Woodside, J., 2012. Effect of fruit and vegetable consumption on immune function in older people: a randomized controlled trial. The American Journal of Clinical Nutrition, 96(6), pp.1429-1436.

(11) Hosseini, B., Berthon, B., Wark, P. and Wood, L., 2017. Effects of Fruit and Vegetable Consumption on Risk of Asthma, Wheezing and Immune Responses: A Systematic Review and Meta-Analysis. Nutrients, 9(4), p.341.

(12) Yang, J., 2012. Effect of dietary fiber on constipation: A meta analysis. World Journal of Gastroenterology, 18(48), p.7378.

(13) Chang, Y., El-Zaatari, M. and Kao, J., 2014. Does stress induce bowel dysfunction?. Expert Review of Gastroenterology & Hepatology, 8(6), pp.583-585.

(14) Devanarayana, N. and Rajindrajith, S., 2009. Association between Constipation and Stressful Life Events in a Cohort of Sri Lankan Children and Adolescents. Journal of Tropical Pediatrics, 56(3), pp.144-148.

(15) Dimidi, E., Christodoulides, S., Fragkos, K., Scott, S. and Whelan, K., 2014. The effect of probiotics on functional constipation in adults: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. The American Journal of Clinical Nutrition, 100(4), pp.1075-1084.

(16) Publishing, H., 2018. Health Benefits Of Taking Probiotics – Harvard Health. [online] Harvard Health. Available at: [Accessed 27 March 2020].

(17) Kim, S., Choi, S., Park, K., Park, M., Shin, J., Lee, T., Jung, K., Koo, H. and Myung, S., 2015. Change of Fecal Flora and Effectiveness of the Short-term VSL#3 Probiotic Treatment in Patients With Functional Constipation. Journal of Neurogastroenterology and Motility, 21(1), pp.111-120.

(18) Davani-Davari, D., Negahdaripour, M., Karimzadeh, I., Seifan, M., Mohkam, M., Masoumi, S., Berenjian, A. and Ghasemi, Y., 2019. Prebiotics: Definition, Types, Sources, Mechanisms, and Clinical Applications. Foods, 8(3), p.92.

Využijte slevu 15% na Vaši první objednávku

Pro obdržení 15% slevového kupónu zadejte Váš e-mail